Udělování medailí je jednou z univerzitních výsad. Slezská univerzita v Opavě medailemi oceňuje zásluhy akademických pracovníků a významných osobností mimo univerzitu od roku 1993. Medaili Silesia docta et culta k dosavadnímu třístupňovému systému medailí (bronzové, stříbrné, zlaté) přidala v roce 2013 z potřeby ocenit mimořádné osobnosti za výjimečnou reprezentaci Slezské univerzity v Opavě, a proto se uděluje poměrně zřídka. Všechny univerzitní medaile se zpravidla za celý předcházející rok udělují u příležitosti zahájení každého nového akademického roku na slavnostním, tzv. Akademickém dni. V souvislosti s pandemií covid-19 se Akademický den a s ním spojené udělování medailí již druhý rok po sobě nekonají. Ocenění dvou dlouholetých pedagogů Institutu tvůrčí fotografie tak bylo čestnou výjimkou.

Příležitostí k předání medailí se stalo otevření výstavy Institutu tvůrčí fotografie nazvané 30+. Tato dosud největší výstava tohoto prestižního ústavu měla být dle původních plánů otevřena již vloni, a to k 30. výročí jeho založení. Epidemiologická opatření však podobným počinům nepřála, proto se výstava instalovala až letos, a to ke 30. výročí založení samotné Slezské univerzity. Oba pánové na tomto v republice největším vysokoškolském ústavu, který poskytuje specializované studium fotografie, působí od samého počátku. Prof. Birgus v roli jeho dlouholetého vedoucího, ostatně za jeho „vybudování, rozvoj a rozmach jako vysoce kredibilní a uznávané vzdělávací instituci v oboru tvůrčí fotografie v ČR i zahraničí“ medaili obdržel. Profesor Štreit si na dedikační listině k medaili přečetl „za mimořádný profesní, umělecký a osobní přínos v 30letém rozvoji Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě“. A již jen pomyslnou třešničkou na dortu bylo, že se tak stalo těsně před dnem, kdy tento velikán české fotografie oslavil své nádherné, 75leté životní jubilem, ke kterému mu celá fotografická obec přeje jen to nejlepší a hodně elánu do dalších let.

O Vladimíru Birgusovi

Profesor PhDr. Vladimír Birgus je fotograf, kurátor, historik fotografie, profesor a vedoucí Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Jeho fotografie byly představeny na 65 autorských výstavách a jsou zastoupeny v mnoha sbírkách (např. Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, Moravská galerie v Brně, Muzeum umění Olomouc, Slovenská národná galéria v Bratislavě, Muzeum Sląskie v Katovicích, San Francisco Museum of Modern Art, San Francisco, Houston, Museum of Fine Art Houston, Tokyo Metropolitan Museum of Photography, Yokohama Museum of Art). Je autorem a spoluautorem 45 knih včetně Tschechoslowakische Fotografie der Gegenwart (Kolín nad Rýnem a Heidelberg 1990), Česká fotografická avantgarda 1918-1948 (Praha a Stuttgart 1999, Cambridge a Londýn 2002), František Drtikol (Praha 2000), Jaroslav Rössler – Czech Avant-Garde Photographer (Cambridge a Londýn 2003), Česká fotografie 20. století (Praha 2010), Dita Pepe (Praha 2012), Na první pohled. Výběr z české fotografie 20. a 21. století (Olomouc 2016) a Česká fotografie v datech 12839-2019 (Praha 2021). Byl kurátorem a spolukurátorem mnoha výstav v řadě muzeí a galerií např. Moderní krása: Česká fotografická avantgarda 1918-1948 (Barcelona, Paříž, Lausanne, Praha a Mnichov 1998-1999), Česká fotografie 20. století (Praha 2005, Bonn 2009), Intimní svět Josefa Sudka (Paříž a Ottawa, 2016-2017) a Avantgardní fotograf Jaromír Funke (Praha a Paříž, 2017, Frankfurt / M., 2018).

O Jindřichu Štreitovi

Profesor Mgr. Jindřich Štreit, dr.h. c., se narodil 5. září 1946 ve Vsetíně. Jeho život a dílo jsou svým rozsahem a kvalitou zcela mimořádné, je právem nazýván „legendou dokumentární fotografie“. Ve svém díle se věnuje především dokumentární fotografii, koncepčně zejména zobrazování vesnického života, portrétním fotografiím a tématům života menšin. Za svou práci byl za minulého režimu zatčen, uvězněn a podmínečně odsouzen; přesto ve vyšetřovací vazbě strávil čtyři měsíce a až do pádu režimu nesměl vystavovat a publikovat. Znovu – nezlomen – začal být veřejně činný až po sametové revoluci.

Za své celoživotní dílo byl nesčetněkrát oceněn, k nejvýznamnějším cenám patří medaile Za zásluhy I. Třídy (2006), také jako první fotograf v ČR a SR obdržel titul Doctor honoris causa udělený bratislavskou VŠVU (2014) a stal se i prvním laureátem ceny Jantar MSK (2019) za celoživotní dílo. Jeho díla jsou součástí sbírek předních institucí včetně Muzea moderního umění v New Yorku, Národní galerie umění ve Washingtonu nebo Muzea Viktorie a Alberta v Londýně. K bohaté umělecké činnosti (vydal na 4 desítky fotografických knih a zrealizoval 1450 (!) samostatných a nesčetně společných výstav) neúnavně předává po celou dobu existence Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě své zkušenosti studentům.