Jaký byl rok 2022 v Zoo Ostrava?

Rok 2022 by se dal pro Zoologickou zahradu a botanický park Ostrava nazvat rokem turbulentním. Na jedné straně se už od jeho počátku radovala z rekordní návštěvnosti, která nakonec vyústila v historicky nejvyšší roční návštěvnost zoo. V létě se zde otevřely dvě nové expozice, podařilo se odchovat přes 2240 mláďat a opětovně se významně zapojit do ochrany přírody. Na straně druhé se už od začátku roku potýkala s nebývalým nárůstem cen za energie v důsledku krachu dodavatele.

K tomu se v průběhu roku přidalo zdražování dalších komodit kvůli válce na Ukrajině… Díky značné přízni veřejnosti a dlouhodobé podpoře zřizovatele ale nakonec mohla uzavřít uplynulý rok jako velmi úspěšný.


Rekordní návštěvnost

Rok 2022 začal z hlediska návštěvnosti velmi nadějně. Již v lednu do zoo dorazilo na toto období nebývalé rekordní množství lidí – přes 12 tisíc. Rekordních měsíců nakonec bylo pět – kromě ledna i březen, květen, říjen a listopad. Těsně před koncem roku pak překročil počet návštěvníků ostravské zoo hranici 600 000. Bezesporu k tomu přispěly teplé zimní a podzimní měsíce, ale také návrat návštěvníků z Polska po covidových omezeních. Celková návštěvnost roku nakonec dosáhla 606 735 lidí. „Jsme nesmírně rádi, že nám lidé prokázali takovou přízeň, a to i přes všechny těžkosti, které celý loňský rok provázely nás všechny,“ říká Jiří Novák, ředitel zoo.


Ekonomické údaje

Z pohledu ekonomiky byl ovšem začátek roku více než hrozivý. Po krachu dodavatele el. energie se zoo dostala do režimu DPI a poplatky za elektřinu se jí zvýšily sedminásobně (z původních cca 250 tis./měsíc). Následně zdražil i plyn... Od května 2022 má zoo nového dodavatele el. energie (do konce roku 2023) a poplatky se pohybují okolo čtyřnásobku původních cen. Roční nárůst výdajů za el. energii je zhruba trojnásobný – z původních 6,6 mil. Kč/rok vzrostly na více než 18 mil. Kč/rok. U plynu je nárůst o 3,5 mil. Kč/rok. „Nárůst jsme samozřejmě zaznamenali i u jiných komodit – krmení, materiálové náklady, služby ad. Celkové náklady na provoz zoo se zvýšily o cca 20 %,“ vysvětluje Jiří Novák a dodává: „Hned zkraje roku jsme zavedli řadu úsporných opatření. Díky příspěvku města Ostravy na částečné dokrytí vysokých nákladů za energie a také díky vysoké návštěvnosti se nám dařilo a zatím i nadále daří nepříznivou situaci zvládat bez významných omezení provozu.“


Chov zvířat v roce 2022

Meziročně se podařilo navýšit jak počet chovaných druhů, tak i jedinců. Zatímco na konci roku 2021 chovala Zoo Ostrava 5678 jedinců ve 442 druzích, na konci roku 2022 to bylo o více než tisícovku zvířat více – 6781 jedinců v 454 druzích. Několik nových druhů obohatilo druhovou skladbu v souvislosti s otevřením dvou nových expozic.


Mláďata

V loňském roce se podařilo odchovat 2242 mláďat napříč všemi skupinami živočichů. Nejvíce, celé dvě třetiny, jich bylo mezi rybami, nemálo také mezi ptáky a savci. Po dlouhých 14 letech se v únoru narodila dvě mláďata (samec a samice) levharta cejlonského (Panthera pardus kotiya), která se jejich matce-prvorodičce podařilo úspěšně odchovat. Po pěti letech se s novým párem dočkala zoo i mláďat vyder malých (Aonyx cinereus). Rozmnožil se i nový pár koček cejlonských (Prionailurus rubiginosus phillipsi). Pravidelně se v zoo množí oba druhy damanů – v loňském roce se narodili tři damani stromoví (Dendrohyrax arboreus) a dva damani pralesní (Dendrohyrax dorsalis). Díky narození sedmi mláďat onagerů (Equus hemionus onager) se ostravské stádo tohoto vzácného kopytníka stalo největším stádem chovaným v lidské péči na světě. U jelenů byla mláďata například u vzácných barasing a dále u jelenů milu, kteří byli ve své domovině vyhubeni před více než 100 lety a přežívají jen díky chovům v zoologických zahradách a dalších chovných centrech.

Řada zajímavých odchovů proběhla i u ptáků. Jednalo se například o tyto taxony: kachna laysanská (Anas laysanensis), satyr Temminckův (Tragopan temminckii), morčák šupinatý (Mergus squamatus), morčák bílý (Mergellus albellus). V průchozí voliéře La Pampa se rozmnožila většina druhů – ibisi šedokřídlí (Theristicus melanopis), ostralky žlutozobé (Anas georgica spinicauda), poprvé také pisily americké (Himantopus mexicanus) a kardinálovci zelení (Gubernatrix cristata). Chovná sezóna byla v loňském roce poměrně úspěšná také u papoušků, například u vzácně chovaných amazoňanů jamajských (Amazona collaria), u obtížně se množících arů zelenokřídlých (Ara chloropterus) a lori tříbarvých (Lorius lory erythrothorax). U alexandrů čínských (Psittacula derbiana) přibylo celkem 14 mláďat, čímž se skupina stala jednou z nejpočetnějších na světě.

Dařilo se i druhům, jejichž přirozeně odchovaná mláďata poskytujeme pro posílení divokých populací. V roce 2022 jsme pro vypuštění do volné přírody bezplatně poskytli celkem 30 mladých jedinců:

  • 22 sov pálených (Tyto alba guttata) – vypuštěny v ČR
  • 3 puštíky bělavé (Strix uralensis macroura) – vypuštěni v Rakousku
  • 2 orlosupy bradaté (Gypaetus barbatus barbatus) – jeden vypuštěn ve Francii, druhý ve Španělsku
  • 1 supa hnědého (Aegypius monachus) – vypuštěn v Bulharsku
  • 2 ibisy skalní (Geronticus eremita) – vypuštěni ve Španělsku

U plazů bylo nejvíce mláďat u želv – rozmnožily se želvy ostruhaté (Centrochelys sulcata), želvy vroubené (Testudo marginata) a dlouhokrčky Siebenrockovy (Chelodina oblonga). Mezi rybami se zopakovaly například odchovy motýlkovců afrických (Pantodon buchholzi), ohrožených mahsírů obřích (Tor putitora), kriticky ohrožených amek motýlkových (Ameca splendens), v přírodě vyhubených plat Meyerových (Xiphophorus meyeri) a mnoha dalších druhů paprskoploutvých ryb, jejichž odchov se daří z evropských institucí právě jen Zoo Ostrava. Pravidelně se množí i zástupce paryb a jediný žralok v Zoo Ostrava – žralůček okatý (Hemiscyllium ocellatum).


Nové expozice

V srpnu 2022 byly v ostravské zoo slavnostně otevřeny dva nové chovatelsko-expoziční celky pro vzácné primáty – Wanderu pro makaky lví (Macaca silenus) a Vadtha ni – Chrám gibonů pro gibony bělolící (Nomascus leucogenys). Oba druhy doposud obývaly stísněné prostory bez přirozené vegetace ve starém pavilonu primátů – makaci od roku 1978 a giboni od roku 2002. Primáti se tak dočkali nových chovatelských zařízení, která jim nabízejí mnohem více prostoru a celkové podmínky důležité pro jejich přirozené chování. Náklady na vybudování nových expozic činily bezmála 106,5 milionu korun bez DPH. Investorem bylo statutární město Ostrava, zřizovatel a vlastník Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava.


Nové druhy

Mezi nejvýraznější nové druhy, které byly do zoo v uplynulém roce přivezeny, patří bezesporu kolpík růžový (Platalea ajaja), který doplnil obyvatele voliéry La Pampa. Mezi savci přibyla vzácná vikuňa (Vicugna vicugna) – jeden ze dvou divokých druhů lamy. V expozici Wanderu jsou kromě makaků lvích k vidění nové druhy, jako je tana severní (Tupaia belangeri), hroznýšek skvrnitý (Gongylophis conicus) a gekončík noční (Eublepharis macularius), v Chrámu gibonů pak veverka šedobřichá (Tamiops swinhoei), křepelka čínská (Synoicus chinensis), krokodýlovec čínský (Shinisaurus crocodilurus vietnamensis) a kardinálka čínská (Tanichthys albonubes).

„V rámci našeho zapojení do záchranného projektu The Kukang Rescue Program jsme také dovezli dva jedince outloně malého (Nycticebus pygmaeus) – samce ze Zoo Jihlava a samici ze Zoo Lipsko. Tento druh patří ve své domovině k ohroženým a je poměrně vzácný i v lidské péči. Za poslední rok se v evropských zoo podařilo odchovat jen deset mláďat. Proto jsme se rozhodli zapojit do chovu a pomoci zachránit tohoto vzácného primáta,“ říká Jana Pluháčková, vedoucí zoologického oddělení.

Novou podobu dostala akvária v zadní části pavilonu Tanganika, která nyní představují další ryby z jezera Tanganika. Z nových druhů zde plave pestřenec podobný (Neolamprologus similis), pestřenec Büscherův (Neolamprologus buescheri), cichlidka pruhatá (Telmatochromis vittatus), cichlidka mramorovaná (Julidochromis transcriptus), tlamovec malošupinný (Cyprichromis microlepidotus), tlamovec žlutoocasý (Cyprichromis sp.) a tlamovec okáč (Ophthalmotilapia boops). Některé druhy už se přímo v expozici úspěšně množí.

„V chovatelském zázemí jsme v souvislosti se zapojením do nového záchranného projektu Sulawesi Keepers vybudovali šest nových nádrží pro ohrožené bezobratlé z ostrova Sulawesi (krevety, plže, kraby). S chovem teprve postupně začínáme, akvária zejména pro velmi citlivé krevetky se musí delší dobu připravovat, ale několik druhů už jsme získali a podařilo se nám je i odchovat,“ popisuje Markéta Rejlková, inspektorka chovu, akvaristka a také zakladatelka Sulawesi Keepers.


Ocenění Bílý slon

Zoo Ostrava se dostalo dalšího ocenění za mimořádný chovatelský úspěch v rámci českých a slovenských zoologických zahrad za rok 2021 – druhé místo v kategorii Ostatní za odchov želvy chrámové (Heosemys annandalii). Odchov této kriticky ohrožené sladkovodní želvy se v Ostravě podařil úplně poprvé a je vzácný a unikátní i v tom, že v rámci světových zoo je znám pouze z několika málo institucí.


Transporty

V průběhu roku proběhlo více než 150 transportů zvířat, v převážné většině se jednalo o převozy více jedinců najednou. „Dovezli jsme několik zvířat k dopárování, pro doplnění chovné skupiny či pro obnovu krve. Jednalo se například o samce tayry (Eira barbara) ze Zoo Praha, samce lemura Sclaterova (Eulemur flavifrons) ze Zoo Mulhouse ve Francii nebo další chovnou samici šimpanze hornoguinejského (Pan troglodytes verus) ze Zoo Aalborg v Dánsku,“ popisuje Jana Pluháčková. U ary hyacintového (Anodorhynchus hyacinthinus) došlo k výměně samců – ze Zoo Ostrava putoval do Zoo Jerez ve Španělsku, do Zoo Ostrava z Punta Verde v Itálii. Z plazů byla přivezena samice varana modrého (Varanus macraei) a pár varanů papuánských (Varanus salvadorii).

Ze zoo byla naopak odvezena zvířata, aby pomohla rozšířit, založit či obnovit chov v jiných zoologických zahradách. „Na jaře 2022 například opustilo zoo celkem 16 hulmanů posvátných (Semnopithecus entellus) – dvě dospělé samice, každá se svými dvěma potomky, našly svůj nový domov v Zoo Katowice, deset mladých samců pak v Zoo Lodž. Přestože u nás žijí hulmani v prostorném zařízení, jeho kapacita už byla naplněna,“ vysvětluje Jana Pluháčková. I tak je ale v Ostravě největší chovná skupina těchto primátů na světě. Další transport početnější skupiny zvířat se uskutečnil do daleké Brazílie, kam bylo odvezeno pět samic vodušek abok (Kobus megaceros), konkrétně do Zoo Cotia. Spolu s nimi byli převezeni i dva samci ze Safari Parku ve Dvoře Králové, aby zde založili první jihoamerickou populaci tohoto vzácného druhu, a pomohli tak zvýšit šanci na zachování ohroženého druhu na Zemi. Za všechny další transporty zmiňme odvoz dvojčat pandy červené (Ailurus fulgens fulgens) do Zoo Rotterdam a chovného samce zebry Grévyho (Equus grevyi) do zoo v Římě.

Zajímavým způsobem byli do zoo i ze zoo transportováni návštěvníci. Druhým rokem mohli zájemci využít pro cestu do zoo atraktivní dvoupodlažní autobusy. Nově doubledeckery propojily zoo a dvě nejlidnatější části Ostravy – Porubu a Ostravu-Jih. Další možností zvolit atraktivní dopravu do zoo měli příznivci jízdy vlakem pohornickou krajinou – v loňské sezóně přivážela vlaková souprava cestující z Českého Těšína na zastávku kousek od zoo.


Zahájení výstavby parkovacího domu

V červnu 2022 byla před zoo zahájena výstavba parkovacího domu, který přispěje k lepšímu a plynulejšímu odbavování motorizovaných návštěvníků i provozu na hlavní komunikaci kolem zoologické zahrady. Stavba, která roste mezi dvěma stávajícími parkovišti, poskytne okolo 200 nových parkovacích míst a dále pohodlnější příchod do zoo. Lidé nebudou muset chodit kolem frekventované cesty, ale po novém chodníku, který povede přímo podél oplocení zoo. Hotovo by mělo být v průběhu jara 2023. I tato stavba je financována zřizovatelem zoo. „Kvůli výstavbě muselo být uzavřeno největší z parkovišť, což bylo nepříjemné zejména proto, že před námi byla hlavní návštěvnická sezóna. Ve spolupráci s městem Ostrava, městkou částí Slezská Ostrava, Městskou policií Ostrava a dalšími partnery se ale podařilo zajistit dostatek náhradních parkovacích ploch, které dokonce pojmou ještě více aut než dočasně uzavřené parkoviště,“ vysvětluje Jiří Novák.


Další stavby

Čilý stavební ruch vládl i uvnitř areálu zoo. V průběhu roku byla dokončena výstavba pěstebních fóliovníků v botanickém zázemí a na podzim už do nich nahlédli první návštěvníci v rámci komentovaných prohlídek pěstebních skleníků. Byla zahájena druhá (poslední) etapa projektu Elektrifikace areálu zoologické zahrady, která by měla být v tomto roce dokončena a přispěje k dalšímu rozvoji zoo a tolik potřebné infrastruktury. Etapa je zaměřená na rozvody nízkého napětí (ozvučení, internetové přípojky a další telekomunikační rozvody). Zahájen byl také projekt odbahnění jednoho z rybníků, konkrétně toho u pavilonu slonů. I tato akce bude dokončena ještě v letošním roce před hlavní návštěvnickou sezónou. Závěr roku byl tradičně věnován větším a velkým opravám a rekonstrukcím různého druhu v celém areálu zoo.


Ochrana přírody

Zoo Ostrava dlouhodobě vyvíjí řadu nejrůznějších aktivit, jejichž společným cílem je ochrana přírody a záchrana nejohroženějších živočišných i rostlinných druhů. Kromě mezinárodních záchovných programů probíhajících v rámci spolupráce mezi zoologickými zahradami v lidské péči podporuje zoo i záchranné projekty, které jsou realizovány přímo v místech výskytu daných druhů.


Tři koruny ze vstupu

Prostřednictvím tohoto programu jsou do podpory ochrany přírody zapojeni i všichni návštěvníci zoo. V loňském roce bylo podpořeno 15 vybraných záchranných projektů částkou 879 770 Kč. Tyto projekty jsou realizované v místech přirozeného výskytu zvířat v různých koutech světa, ale samozřejmě také v České republice.


Běh Zoo Ostrava pro loskutáky

Ve spolupráci s atletickým klubem SSK Vítkovice se uskutečnil 6. ročník charitativního běhu Zoo Ostrava, jehož výtěžek ve výši 153 tisíc korun tentokrát podpořil mezinárodní projekt na záchranu kriticky ohrožených loskutáků niaských.


Biodiverzita v zoo

V zoo pokračovaly také aktivity podporující ochranu přírody přímo v jejím areálu. Byly například vybudovány další tůně pro obojživelníky a jiné vodní živočichy i pro větší zadržení vody v krajině. Další výzkum ukázal, že na území zoo se vyskytuje nejen řada vzácných ptáků, ale také netopýrů, celá třetina druhů žijících na území ČR.


Vzdělávání a osvěta v zoo

Vzdělávání a osvěta v oblasti ochrany přírody je nedílnou a významnou součástí práce každé moderní zoo. V tomto směru vyvíjí Zoo Ostrava dlouhodobě řadu aktivit. Po dvou letech covidových omezení se opět mohly konat v plném rozsahu. Během roku realizovali pracovníci výukového centra zoo 647 výukových programů pro celkem 7 802 žáků z celého moravskoslezského regionu i dalších částí republiky a uspořádali tři vědomostní soutěže pro žáky základních škol. Na podzim se uskutečnil již 16. ročník odborné konference „Podíl zoologických zahrad při environmentálním vzdělávání, výchově a osvětě“ určené pedagogickým pracovníkům. Pátým rokem je zoo zapojena do projektu Moravskoslezského kraje „OKAP“ (Odborné, kariérové a polytechnické vzdělávání). V rámci něj v zoo probíhají speciální výukové programy pro žáky středních technických škol. Pro širokou veřejnost pořádá zoo řadu doprovodných akcí, přednášek, speciálních prohlídek, komentovaných setkání a dalších aktivit. Několik akcí a výukových programů proběhlo opět i v polském jazyce a nově byly připraveny materiály a aktivity v ukrajinštině. Podstatnou část výše popsaných aktivit realizovali pracovníci výukového centra za finanční podpory Moravskoslezského kraje.


Věda a výzkum

Zoo Ostrava publikovala v prestižních mezinárodních časopisech dvě původní vědecké práce o čichové komunikaci zeber a oslů. Dále vede pět EAZA ex situ programů a průběžně udržuje pět plemenných knih – čtyři evropské (pro hrochy obojživelné, šimpanze, wapiti sibiřské a barasingy) a jednu světovou (pro siky vietnamské). „Zoo Ostrava se také jako jediná česká zoo podílí na jednání mezi evropskou a americkou asociací zoologických zahrad o budoucí spolupráci chovných programů. V rámci vedení Skupiny odborníků pro hrochy při Mezinárodní unii pro ochranu přírody začaly pod naším vedením přípravy důležitého workshopu v Abidžanu (Pobřeží Slonoviny),“ popisuje vědecký pracovník zoo Jan Pluháček, který se zúčastnil rovněž expertního jednání na konferenci CITES v Panamě. Pokračovala stále se rozvíjející spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Ostravské univerzity – v Zoo Ostrava proběhla výuka několika předmětů a odborně je školena řada studentů.

 




VSTUP DO DISKUZE