Bojují za dvojče, které přežilo. Aby měli na léčbu, žijí v maringotce

Almanovi se těšili na příchod dvojčátek. Na konci těhotenství přišly bohužel komplikace a jednomu z děťátek přestalo bít srdce. Druhá dcera se narodila vážně nemocná. Rodina se rozhodla pro budoucnost Anielky obětovat dosavadní život. Aby snížili své náklady, přestěhovali se dokonce do maringotky.

Po měsíci terapie se Anielka snaží sama plazit a začala fixovat oči na předměty, čehož dříve nebyla schopná. Je to pro nás malý zázrak," říkají rodiče. Foto: red

„Anielka je naše vymodlená holčička. Po dvou letech snažení jsme našli cvičební metodu, která přináší skutečné výsledky. Slovy nedokážu popsat, co se v nás odehrávalo, když nás dcera před měsícem poprvé sama pohladila,“ líčí výsledky maminka Monika. Do té doby zažívali rodiče beznaděj. Téměř nepřetržitě se Anielku snažili rozhýbat, 4 hodiny denně například cvičili Vojtovu metodu, ale nepřicházel žádný posun. Svůj boj odmítli vzdát a hledali další možnosti, aby se jednou mohla Anielka postavit na nohy a žít plnohodnotným životem. 

Odpověď přišla v podobě Feldenkraisovy metody. Ta pro holčičku, která se narodila s dětskou mozkovou obrnou, částečným ochrnutím končetin a zrakovou vadou, znamená naději na pokrok ve vývoji. Za speciálním cvičením ale musí rodina dojíždět do sousedního Rakouska a měsíční náklady se šplhají ke 100 000 korun. Situace není pro rodiče bohužel finančně dále únosná. Pomoci může sbírka na dárcovské platformě znesnáze21.

Manželé chtějí pomáhat i dalším dětem s postižením

V České republice rodina nenašla příliš mnoho certifikovaných specialistů, kteří by se metodou zabývali. Ale především pro plné kapacity je téměř nemožné se k nim objednat. Proto pár rozhodil sítě dál a zjistil, že v Rakousku je možné zprostředkovat lekce nejen Anielce, ale že sama maminka se zde tuto metodu může učit v kurzu a následně 2x denně s Anielkou aplikovat, co se naučila.

„Po měsíci terapie se Anielka snaží sama plazit a začala fixovat oči na předměty, čehož dříve nebyla schopná. Je to pro nás malý zázrak. Do budoucna bych chtěla kurz zakončit certifikátem a předávat své zkušenosti dalším rodinám, které prochází stejnou situací jako my,“ popisuje své plány Monika Almanová.

Aby měla terapie smysl a Anielka se dál dostatečně smysluplně posouvala, je zapotřebí absolvovat měsíčně alespoň 5 lekcí. Pomohl by také intenzivní neurorehabilitační pobyt, ani na ten však pojišťovna nepřispívá.

„Veškeré našetřené peníze jsme utratili za dosavadní léčbu. Další výdaje si bohužel nemůžeme dovolit. Vůbec poprvé jsme se odhodlali sdílet náš příběh a požádat o pomoc veřejnost. Jsme nesmírně vděční za každou podporu,“ vyjadřují Almanovi své díky lidem, kteří se rozhodnou přispět do sbírky na znesnáze21.

Rodiče jsou si vědomi toho, že musí ujít ještě kus cesty a jsou teprve na začátku: „Je to běh na dlouhou trať, Anielka má před sebou hodiny a hodiny cvičení. Všeho jsme se vzdali, manželka práce a společně jsme opustili předchozí domov a šli jsme bydlet do maringotky. Ale za zdraví a štěstí naší dcery to prostě stojí,“ dodává odhodlaně Anielčin tatínek Miroslav.




VSTUP DO DISKUZE