„Cílem obnovy nádvoří zámku je uchovat významnou část hmotného kulturního dědictví v regionu. Jeho novou dominantou bude novotvar studny, moderně pojatý z pískovcových bloků. K tomuto řešení jsme přistoupili proto, že se nedochovaly žádné dokumenty o původním tvaru středověké studny, jejíž objev je opravdu ojedinělou záležitostí v celém Moravskoslezském kraji. Odkrytí a přiznání studny bude připomínat historický význam zámku včetně jeho úlohy při zajišťování přístupu k vodním zdrojům pro místní obyvatele. Nový zajímavý prvek obnoveného nádvoří přispěje k rozvoji turistického ruchu v našem městě,“ řekl starosta Klimkovic Jaroslav Varga.

Nádvoří se v roce 2018 začalo rekonstruovat nejen proto, aby se odstranila naprosto nevhodná betonová zámková dlažba, která sloužila jako podklad k parkování, ale také kvůli nutné opravě kanalizace a její přespádování do nového kanalizačního systému a nezbytnému odstranění septiku. V budoucnu bude nádvoří především společenským prostorem, kde se budou mimo jiné odehrávat komorní kulturní akce.

Aktuálně už je hotovo usazení odvodňovacích štěrbin pískovcové dlažby i dvou schodů, připraveny jsou rozvody pro osvětlení, nahozena je sanační omítka, dokončena je kamenná dozdívka studny i jedinečná montáž stěn a límce studny. Nyní se pokládá pískovcová dlažba, dále se bude překrývat studna ozdobnou mříží, nahazovat se budou vápenné omítky, natírat se bude celá vnitřní fasáda, zapojí se osvětlení nádvoří i studny. Celkové náklady se odhadují na zhruba 5 milionů korun.

Projekt rekonstrukce nádvoří připravilo architektonické studio d21 architekti. „K vydláždění nádvoří jsme navrhli pískovec většího formátu a tloušťky 80 milimetrů, tím bude zajištěna stabilita dlažby, která je doplňována kamennou valounkovou štětovou dlažbou, která vyrovnává zborcené plochy a tím odstraňuje výškové rozdíly, takže nádvoří bude bezbariérové. Voda z pískovcové dlažby bude svedena do skrytých žlabů a velmi subtilních odvodňovacích lišt, které nenaruší estetickou hodnotu tohoto řešení,“ popsala architektka Denisa Barvíková s tím, že výrazným prvkem bude především studna, jejíž masivní tělo je složeno ze čtyř dílů a slouží zároveň jako lavice. „K sezení budou složit také nově navržené prvky moderního venkovního mobiliáře z černého kovu. Decentní osvětlovací tělesa, kotvená na fasádách a imitující v daných místech původní pískovcové sloupy, umocní večerní atmosféru celého nádvoří. Osobně bych byla ráda, kdyby nádvoří v budoucnu ozdobila také námi navrhovaná bronzová socha na pískovcovém soklu zakladatele nebo patrona města. Měla by být umístěna právě v ploše štětové dlažby, která jinak není pochozí,“ doplnila architektka.

Architektonický návrh vznikal v souladu a po konzultacích s Národním památkovým ústavem. „Jak ukázal stavebně historický průzkumu, který zpracoval Národní památkový ústav, už v minulosti byla v prostoru nádvoří byla použita kamenná štětová valounková dlažba, a jako další kamenný materiál zde byl využit pískovec. Proto byla zvolena kombinace těchto dvou materiálů i na aktuální předláždění nádvoří. Jelikož tvar historické studny není v historické ikonografii či jiných historických materiálech zachycen, byl zvolen jednoduchý novotvar, který materiálově navazuje na prostor nádvoří a svou jednoduchostí jej vhodně doplňuje,“ objasnila Markéta Jurašková z Národního památkového ústavu. Podle ní dokládá nález studny historický význam šlechtického sídla. „Navržená nadzemní část studny je zpracována v jednoduchém architektonickém tvarosloví za použití kvalitních tradičních materiálů, v daném případě přírodního kamene, pískovce. Studna s vnitřní původní kamennou vyzdívkou je hluboká 15 metrů, voda dosahuje do zhruba tří metrů. Zakrytí studny bude řešeno řemeslně zpracovanou kovářskou mříží se znakem města Klimkovic,“ dodala Markéta Jurošková.

Z archeologického průzkumu, který prováděl NPÚ v roce 2019, vyplývá, že objevená studna byla vybudována v době přestavby klimkovické tvrze na renesanční zámek v poslední čtvrtině 16. století. „Archeologický odkryv přinesl částečné informace o charakteru zde uloženého archeologického souvrství a upřesnil dataci objevené studny, která byla s největší pravděpodobností vybudována v průběhu raného novověku, možná právě v době přestavby klimkovické tvrze na renesanční zámek v poslední čtvrtině 16. století. Studnu je snad možné ztotožnit se studnou zmiňovanou v pozůstalostním inventáři sepsaného po úmrtí Karla Vlčka 14. prosince 1665. Dokument přibližuje podobu i vybavení renesančního zámku v Klimkovicích,“ upřesnil Michal Zezula, ředitel NPÚ v Ostravě. V dokumentu je vedle podrobného popisu podoby a stavu zámecké budovy, přilehlých pozemků a seznamu mobiliáře, svršků, šperků, knih a jiných cenností je také zmiňována studna uprostřed zámeckého nádvoří: „… vprostřed placu jest dobrá studně se dvěma okovanýma vědry a s řetězem“.

Ještě starší nálezy z Klimkovic pocházejí z roku 2007, kdy se v souvislosti se stavbou venkovního výtahu v severním rohu nádvoří podařilo získat z vrstvy uložené na štěrkopísčitém podloží části keramických nádob datované na přelom 13. a 14. a průběhu 14. století. Z tohoto výzkumu pochází také zlomek novověké nádoby zdobené plastickými výčnělky ve tvaru malin, která je považována za import ze západní, snad až porýnské oblasti.